Náš dětský den probíhal trochu odlišně než u většiny tříd 2. stupně, které navštívily kino. My se totiž vydali na školní teambuilding do Imaginatoria na pražských Vinohradech, kde nás čekalo napětí, dobrodružství a spolupráce v podobě únikové hry. Pro mnohé z nás to byla premiéra, nevěděli jsme, co máme očekávat, takže emoce pracovaly na plné obrátky.
Trošku adrenalinu jsme zažili již před naším ranním setkáním. Na dálnici se totiž stala dopravní nehoda, takže mnozí z nás, co jsme jeli autobusem, jsme se obávali, že dorazíme na smluvený sraz pozdě a ostatní už na nás nepočkají. Ale díky mobilním telefonům, klidným hlavám paní učitelky a paní asistentky a vstřícnému personálu Imaginatoria se vše nakonec stihlo a naše dopoledne plné nevšedních zážitků mohlo začít, i když se zpožděním. Dalším znamením, že dnešní den nebude jen tak obyčejný, bylo to, že nás doprovázel i nový pan asistent.
Už vstup do budovy působil strašidelně a tajemně, naše nervozita a obavy z neznámého stoupaly a zároveň se mísily s chutí se pobavit, zahrát si, dokázat sami sobě i ostatním, že jsme platným členem týmu. Naši nejistotu nakonec zmírnil skvělý pan lektor, který nás s vřelostí a humorem přivítal. Po krátkém seznámení s pravidly her a organizací jednotlivých aktivit jsme byli rozděleni do skupin a dobrodružství mohlo začít.
Jedna skupina se vydala do tajemného Egypta, kde pátrala po stopách dávných faraonů a luštila starobylé hádanky. Druhá se ocitla za zdmi vězení a musela spojit své síly, aby našla cestu na svobodu. Třetí skupina se vydala hledat dračí vejce a čelila řadě zapeklitých úkolů, které prověřily jejich důvtip i pozornost. Druhá polovina třídy si musela na „svoji únikovku“ počkat a tento mezičas strávila moderovaným vědomostním kvízem v mobilní aplikaci, ve kterém jsme mohli ukázat své znalosti i schopnost rychle přemýšlet a rozhodnout se.
Náš únik z tajemných místností se neobešel bez spolupráce, vzájemné pomoci a hledání společných řešení. Někdy stačil dobrý nápad, jindy bylo potřeba do akce zapojit celý tým. Nechyběly momenty napětí, radosti z vyřešených úkolů ani výkřiky ve chvílích, kdy se nám podařilo odhalit další indicii a postoupit dál, či v okamžicích, kdy jsme se lekli neočekávané situace.
Ti, kteří už ze své místnosti unikli či měli dokončený kvíz, mohli ostatní „uvězněné“ sledovat na obrazovkách a obdivovat, jak rychle si dokážou poradit s nečekanými překážkami. Zábavou bylo i pozorování rodinky osmáků, o které se pracovníci Imaginatoria starají.
Všechny týmy se zvládly v zadaném čase ze zavřených prostor dostat, mise byla tedy úspěšně splněna. Cesta k cíli nebyla ale rozhodně jednoduchá – byla plná nástrah, slepých uliček a hlavolamů, které nás dokázaly pořádně potrápit. Ale také SPOJIT, o což v neposlední řadě šlo.
Šárka Vostárková a Anna Dobřichovská
