Blížilo se pololetní vysvědčení a s ním bilancování, hodnocení a sebehodnocení.
V hodinách třída a já jsme hovořili i o práci učitelů. Co všechno dělají ve třídě a jak se připravují na výuku. Mluvili jsme o učitelských pocitech. O radosti, když děti zvládnou práci nebo překonají úskalí. O společném smíchu. Ale taky o starosti, rozhodování. Popisovala jsem dětem, jak pro mě někdy obtížné určit známku na vysvědčení. Jak moc mi pomáhá jejich sebehodnocení. Naše společné rozmluvy nad tím, co se jim podařilo i to co potřebují zlepšit.
Děti přemýšlely nad svojí půlroční prací ve škole a vytvořily samy pro sebe vysvědčení s názvem „O mně pro mě“. Mohu potvrdit, že byly upřímné. Myslím, že by mě k hodnocení své práce a chování nepotřebovaly.
Jsem nedílnou součástí třídy. I já mám co zlepšovat. Poprosila jsem děti, aby mi napsaly, za co mě oceňují a co můžu ve své práci zlepšit. Vzniklo tak „Vysvědčení pro paní učitelku“.
Když jsme si 31.1. předali vysvědčení, všichni jsme věděli, co je pro nás do budoucna důležité a jaké výzvy na nás čekají.
Jana Bergerová, třídní učitelka
