„Těšíš se?“ „Já moc…“ Tato slova zněla před odjezdem mezi účastníky zahraniční exkurze do Německa a Švýcarska velmi často. Žáci 8. ročníku se vydali se svými vyučujícími po stopách Jana Husa a přibrali ke zhlédnutí i další kulturní a přírodní památky.
Nejdříve jsme zavítali do městečka Füssen, kde jsme navštívili historické centrum. Žáci si mohli procvičit své komunikační dovednosti a znalost němčiny. Za městem nachází i menší vodopády, a tak o turistiku nebyla nouze.
Pohádkový zámek Neuschwanstein nás uvítal aspoň na chvilečku zalitý sluncem. Někteří z nás si k němu 2,5 km do kopce vyběhli pěšky, ostatní zvolili místní dopravu autobusem. Pohádkové sídlo vypadalo z dálky velkolepě. Krajina kolem něj a vyhlídky nás tak oslnily, že spouště fotoaparátů cvakaly do prvních kapek deště o sto šest.
Druhý den nás čekal dlouhý přejezd k Rýnským vodopádům do Švýcarska. Na vlastní kůži jsme pocítili, proč jsou považovány za největší a nejmohutnější v Evropě. Vybaveni pláštěnkami, někteří i gumáky, jsme zamířili na stanoviště, kde měla začít plavba burácející vodou na dlouhých štíhlých lodích se stříškou. Náš lodivod k nám byl milosrdný a nezavezl nás až k samotným vodopádům, odkud bychom se vraceli celí promáchaní, ale přistáli jsme na skále, z níž jsme po strmých schodech šplhali až na samý vrchol vyhlídky. Pohled na zpěněné kaskády vodopádu a obrovskou masu vody, kterou jsme nejen viděli, ale cítili i její sílu a silné hřmění, se nedá slovy popsat. Zážitek obrovský.
A pak už jsme zamířili do Kostnice. Cestu od švýcarských hranic lemovalo Bodamské jezero. Husovo muzeum se nachází v blízkosti vstupní brány do historického centra. Uvnitř je k vidění velmi pěkná expozice v češtině jak o samotném koncilu, tak i o náročné a velmi zdlouhavé cestě, kterou musel Hus z Prahy ke vzdáleným břehům Bodamského jezera absolvovat. A tak jsme nelenili a pustili se hned bádání. Pracovní listy se rychle plnily informacemi. Poté jsme se všichni vypravili k „bludnému kameni“, pravděpodobnému místu upálení kazatele. Polovina z nás ještě v silném dešti absolvovala cestu ke katedrále, v níž je označeno místo, kde Hus při soudu stál, a nejvytrvalejší zvládli i cestu k budově koncilu.
Potoky vody nás bičovaly celou zpáteční cestu do republiky. Vrátili jsme se nad ránem, ale spokojení a plní nových informací a zážitků.
Jana Hanusová, třídní učitelka VIII. A
