Ve dnech 20.–21. dubna 2026 se uskutečnila tradiční exkurze žáků 9. ročníku k našim severním sousedům – do Polska. Jejím hlavním cílem bylo rozšířit znalosti žáků v oblasti dějin 20. století, zejména pak jejich nejtragičtější kapitoly – období druhé světové války.
Samotné exkurzi předcházela dějepisná výuka ve škole, během níž se žáci seznámili s problematikou holokaustu. Dozvěděli se, jak zásadní roli hrálo území dnešního Polska v nacistickém plánu likvidace evropských Židů. Místa jako Auschwitz-Birkenau či židovské ghetto v Krakově tak pro ně nebyla jen nicneříkajícími zeměpisnými názvy. Těsně před odjezdem zhlédli ve škole film Schindlerův seznam a všichni účastníci tak měli základní představu o tom, co je čeká.
První den exkurze byl věnován Krakovu – starobylému městu, které se během války, podobně jako Praha, vyhnulo rozsáhlé devastaci, a dnes proto patří mezi nejkrásnější evropská města. I přes nepříznivé počasí a občasný déšť žáci společně s průvodcem prošli historické centrum. Obdivovali architekturu města a během rozchodu na Rynku Główném se Sukiennicí mohli nasát jedinečnou atmosféru tohoto místa. Při procházce neminuli ani nejvýznamnější památky, jako Barbakan, Floriánskou bránu, Collegium Maius či Wawel – symbol královského Polska.
Druhý den dopoledne byla na programu prohlídka historické židovské čtvrti Kazimierz. Dnes je tato část města známá nejen svou židovskou historií, ale také kavárnami, galeriemi a živou kulturní scénou. Při procházce žáci pokračovali do čtvrti Podgórze, kde nacisté v letech 1941–1943 zřídili židovské ghetto. Na Placu Bohaterów Getta se dnes nachází památník tvořený 70 kovovými židlemi, symbolizujícími opuštěný majetek deportovaných a zavražděných Židů. Nad čtvrtí se tyčí Krakova mohyla, na kterou žáci vystoupili a odkud se jim naskytl krásný výhled na celé město i jeho okolí.
Odpolední část druhého dne patřila návštěvě jednoho z nejtragičtějších míst moderních dějin – areálu bývalého nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, vzdáleného přibližně 70 km od Krakova. Tábor fungoval v letech 1940–1945. Procházka místy, kde probíhalo systematické vyvražďování nevinných lidí, zanechala hluboký dojem na každém z účastníků exkurze.
Celá exkurze byla pro žáky nejen cenným doplněním výuky dějepisu, ale především silným osobním zážitkem. Umožnila jim lépe pochopit historické souvislosti a uvědomit si důsledky nenávisti, intolerance a porušování lidských práv. Mnozí z nich si odnesli hluboký dojem, který nelze zprostředkovat pouze prostřednictvím učebnic.
Exkurze tak splnila svůj vzdělávací i výchovný cíl a přispěla k tomu, aby si žáci uvědomili význam historické paměti a odpovědnosti za budoucnost.
Roman Navrátil
