Když jsem byla malá, nechápala jsem, proč se pánská část domácnosti vždycky tolik těšila na „sloní žrádlo“. Kromě toho, že to nevábně zní, jako dítěti mi pikantní pomazánka nechutnala. Časem jsem jí ale přišla na chuť a dnes je to jedno z mých nejoblíbenějších jídel.
V hodině českého jazyka v VI. C jsme se učili „dynamický popis“, který jsem pozvedla samotnou výrobou této pomazánky se záhadným názvem. Děti si ve skupinách podle popsaného postupu pomazánku udělaly a také s chutí snědly.
Hlavním cílem této hodiny je efektivní postup výuky mateřského jazyka založený na konstruktivistických principech. Aktivní žáci si mnohem více hodiny užívají, těší se a pochopení látky jim nedělá takový problém.
Jak řekl švýcarský filozof, přírodovědec a vývojový psycholog Jean Piaget: „To, co vidíme, mění to, co víme. To, co víme, mění to, co vidíme.“
Kateřina Seidlová
