Koho by napadlo, že nás ve škole navštíví rytíř? A to navíc díky mimoškolní četbě jedné žákyně? Možná nikoho, ale je to tak.
Vanessa Brudnyak ze VII. B během jedné hodiny literatury prezentovala knihu Kepler 62, kterou ve svém volném čase přečetla. Kniha se jí líbila, zaujala ji, proto ji představila spolužákům jako dobrý tip na četbu. Při zjištění, kdo knihu překládal, mi bylo jasné, že máme možnost pozvat do hodiny literatury zajímavého a významného hosta. Pan překladatel je totiž můj dobrý známý.
Pozvání přijal a do školy za námi přijel bez nároku na honorář pan Michal Švec, překladatel, vedoucí Skandinávského domu, člen Obce překladatelů, učitel a především také držitel Řádu finského lva, jejž obdržel ve třídě rytíř za výjimečné zásluhy o šíření finské kultury v ČR.
Návštěva se velmi vydařila. Žáci se dozvěděli, jak překladatel pracuje, kolik za překlad vydělá, že každou knihu, kterou překládá, přečte celkem tak šestkrát, že znalost pravopisu a skladby se předpokládá, to že není žádné umění. Oříškem pro překladatele je naopak třeba vybrat nejvhodnější výraz mezi synonymy, aby co nejvěrněji vystihoval to, co chtěl říci autor cizojazyčné předlohy. On totiž i překladatel je považován za autora díla. Pokud si překladatel není něčím jistý, váhá, často se obrátí přímo na autora, aby správně pochopil, co je slovy míněno.
A já jsem ocenila i to, že konečně žáci slyšeli také od někoho jiného než ode mě, že znalost jazyka, jeho pravidel, umění stylizace a stavby vět jsou důležité dovednosti využitelné i po základní škole, v běžném životě.
Dagmar Holanová, učitelka českého jazyka a literatury
