V polovině září je ideální čas na houbaření. To jsme si s dětmi z II. A nemohli nechat ujít. Ráno na nás čekaly plné bedýnky lesních pokladů. Jedlé, nejedlé i ty jedovaté. Důkladně jsme je prozkoumali a roztřídili. Kdo chtěl, mohl na špičce jazyka okusit, jak poznat hřiba žlučníka zvaného hořčák.
Děti si potom vytvořily svůj atlas hub na kreativním stanovišti. V centu tvůrčího psaní sestavovaly podle obrázkové osnovy příběh rodinky, která vyrazila na houby. V badatelské části prozkoumaly tělo houby a její části. Děti překvapilo, že houby nemají nožičku, ale třeň. V příběhu o tom, jak se chovat v lese k nejedlým houbám, hledali žáčci druhy vět. Toto téma jsme propojili s českým jazykem. Nesmělo chybět i stanoviště s matematikou. Správný houbař si musí umět přepočítat svůj „úlovek“.
Při závěrečném shrnutí děti evidovaly do tabulky své poznatky a úspěchy. Nejvíce děti ocenily, že si mohly vybrat pořadí zadaných úkolů na stanovištích.
Jana Bergerová, třídní učitelka II. A
