Konečně jsou děti zpátky v klasické prezenční výuce, konečně si můžeme užívat všechny činnosti, které u počítačů zkrátka dělat nešly. Učivo procvičujeme při nejrůznějších didaktických hrách, které nás velmi baví a všem nám moc chyběly, spolupracujeme ve dvojicích či skupinkách, pomáháme si, tvoříme spolu. Výuka je velmi pestrá na různé formy a metody práce a všichni cítíme obrovské výhody toho, že jsme zase spolu ve škole. Už jen to, kolik si toho musíme říct! Děti jsou nevypovídané, kamarádi a škola jim chyběli víc, než by se zdálo. Teď jsou spokojené, i když pro někoho bylo zvykání na nový řád trochu těžší.
Tento rok jsme přišli o exkurze, výlety a nejrůznější akce, na které jsme v naší škole byli roky zvyklí. Všechno jsme museli oželet, a tak bylo jasné, že Den dětí si musíme užít.
Dne 1. června proto děti z II. C čekala cesta za pokladem v Průhonickém parku. Den začal ve třídě piškvorkovým turnajem a přípravou Morseovy abecedy, jejíž znalost byla na cestě nutností. Po vyluštění první zašifrované zprávy, která napověděla, kam se máme vydat, jsme za nádherného počasí vyšli. V parku na děti čekal ukrytý dopis, který obsahoval další indicie, kam pokračovat. Děti si musely vždy trochu lámat hlavu nad různými hádankami, než přišly na to, kde hledat další zprávu. Plnili jsme různé úkoly a putovali od zámeckého nádvoří přes Růžovou zahradu kolem vodníkovy vrby u Podzámeckého rybníka kolem Alpina a Hlavní vyhlídky nejprve ke Glorietu, na který jsme vystoupali. Děti měly za úkol pozorovat živočichy a měli jsme štěstí, že kromě ryb a kachen jsme si zblízka prohlédli třeba slepýše, mraveniště plné mravenců, pulce a žáby v jezírku a viděli veverku, jak se krmí. Od rozhledny jsme zamířili podle nápovědy k Botanické zahradě na Chotobuzi. Protože záhony kosatců byly právě v plném květu, využili jsme příležitost kreslit v přírodě a pokusili jsme se v našich obrázcích zachytit jejich nádherné květy. Kaštanovou alejí jsme pak pokračovali směrem k údajnému obydlí čarodějnice, v jehož blízkosti se nám podařilo vyluštit poslední zašifrovanou zprávu a najít ukrytý poklad. Obavy z čarodějnice se tak přeměnily v radost, že jsme dorazili úspěšně do cíle. Cesta zpět do školy nám při sdělování dojmů z výpravy rychle ubíhala. O úspěchu naší cesty svědčí, že děti si o ní vyprávěly i druhý den ve škole.
Doufáme, že do konce školního roku si spolu pořádně užijeme každý den!
Ilona Kaplanová, třídní učitelka
