„Děti, co víte o semínkách?“
„Potřebují vodu, sluníčko a je jich hodně druhů.“
„A co byste se chtěly o nich dozvědět nového? Máte nějaké otázky?“
Takto začala naše jarní centra aktivit. Děti začaly sypat dotazy, až jsem zaplnila celý velký papír. Na fotce si můžete přečíst, co děti zajímalo. Zazněl i dotaz, zda semínka porostou, pokud je budeme zalévat Coca-Colou.
Následující dny byly plné badatelských činností. Děti si přinesly odborné knihy. Zakládaly svoje pokusy a učily se zapisovat postupy, potřebné pomůcky i stanovit hypotézu. Svoje poznatky zapisovaly do badatelských deníků a seznamovaly ostatní se svojí vědeckou činností. Hledaly semínka venku v přírodě. Tvořily atlas různých druhů semen. Semínka děti vážily, měřily, zkoumaly lupou. Zabývaly se i půdou, která je pro klíčení a růst rostlin podstatná. Seznámily se s kompostováním a vytvořily žížalárium.
Díky bádání dokážou děti stanovovat hypotézy. Zjistily, že i vědec se na začátku může mýlit.
Například, že hrášek nezačne klíčit za měsíc, ale trvá mu to pár dní.
Nebo když žluté výhonky osení (rostlo ve tmě) necháme na světle, zezelenají za pár hodin.
A jak dopadl pokus s Coca-Colou? Osení rostlo, ovšem po delší době začala půda i semínka plesnivět díky velkému množství cukru v netradiční zálivce.
Kluci a holky viděli, že žížaly dokážou promíchávat půdu díky chodbičkám, které tvoří.
Z malého semínka nebo oddenku může vyrůst i kopřiva! Tak šup s ní do nádivky. Jak na to, ukázala dětem paní družinářka.
Závěr našich center končil jedním poetickým semínkem, ze kterého v příběhu H. CH. Adnersena vyrostla malá holčička Malenka. Knížka, kterou nám přinesla Terezka, nás inspirovala v dílně čtení k zamyšlení, jak my můžeme růst… a nejen do výšky.
Jana Bergerová, třídní učitelka
